Zážitky a fotky z třetího dne kurzu jsou tady...

Pondělí

Po náročném nakládání kol jsme vyrazili směrem Nová Pec, za níž na nás čekalo ubytování v chatičkách. Povlékli jsme si postele a vyrazili na první vyjížďku do Černého Kříže. Sluníčko svítilo a bylo tak hezky, že nám při obdivování panoramat i sem tam někdo sjel z cesty do kopřiv, ale nebojte, nikomu se nic nestalo, oprášili jsme se a jeli dál. Zdolali jsme pěkných 30 kilometrů, povečeřeli kuře s bramborem a zeleninou a pro případ pozdějšího hladu nafasovali druhou večeři. Děti teď spokojeně pobíhají mezi chatkami nebo hrají fotbal, panuje dobrá nálada a všichni se těší na zítřek.

Úterý

Dnešní den byl vydatný na zážitky i na zdolané kilometry. Děti se posilnily na snídani formou švédských stolů, kde si každý přišel na své, a vydali jsme se na cestu na Jelení vrchy. Ranní mlhu během naší jízdy vystřídalo sluníčko a k expozici o plavebním kanálu jsme se dostali už za teplého počasí. Pan Karvánek děti stručně seznámil s historií plavení dřeva na Šumavě a vyrazilo se zpět do tábora na oběd. Po polední pauze následoval výlet do Horní Plané. Děti zde dostaly možnost si koupit něco dobrého na zub. Dojeli jsme se také podívat na místní přívoz a pláž, kde jsme se vyfotili, takže si nezapomeňte prohlédnout fotky I když jsme dneska ujeli 56 kilometrů, zdá se, že čert, pardon... děti nikdy nespí, protože do tmy běhaly po kempu a hrály fotbal bez známky sebemenší únavy. Doufáme, že je elán neopustí ani při zítřejším výšlapu na Stožec.

Středa

Při středečním výjezdu na Stožec nám opět přálo počasí a vše vypadalo na den bez poskvrnky. Na trase nás ale velmi nemile překvapil defekt pneumatiky jednoho z účastníků kurzu. Chvíli to vypadalo, že bude muset kolo několik kilometrů tlačit, ale díky místním dobrodincům a ochotnému personálu penzionu Pstruh, kteří nám poskytli zázemí i potřebné nářadí, byl výlet zachráněn. Zatímco pan Němec zručně vyměnil Tomovi duši, děti se občerstvily a odpočinuly si po dlouhé cestě. Doplněné cukříky dělaly divy a po cestě zpět do tábora jsme jim sotva stačili. Po obědě se všichni, chtě nechtě, museli vrhnout na balení a závěrečný úklid. Kurz utekl jako voda, jsme sice unavení, ale tak nějak hezky, a máme spoustu nových zážitků, na které budeme dlouho vzpomínat.