Příjezd dnes 17:30 - 18:00.

Pondělí

První den turistického kurzu 4. tříd byl hoooodně náročný. Po příjezdu do Třeboně jsme přesedlali z autobusu do turistického vláčku Třeboňáčku, který nás dovezl až k Schwarzenberské hrobce do Domanína. Po sundání zimních bund a kabátů, se děti natřely opalovacími krémy a nastříkaly se více než dostatečným množstvím repelentu, jsme se vydali dále objevovat krásy Třeboně. Více než výklad národního umělce Petra Nárožného se děti ve vláčku zabavily soutěží „ Ulov si svého komára“ , a tak jsme se museli urychleně schovat před obtížným hmyzem do Domu přírody a následně do Domu Štěpánka Netolického, kde pro nás byla připravena zábavná vernisáž pohádkových kreseb Jindřicha Čapka. Po svačinové pauze přišla chvíle na návštěvu Muzea marcipánu, kde děti dostaly na ochutnávku různé příchutě marcipánu a obdivovaly, co všechno je možné z něj vytvořit. Od prohlídky zámku a okolní zámecké zahrady jsme plynule přešli do sportovního dovádění. Většinu dětí zaujala možnost lezení ve větvích stromů, kde ti nejzdatnější mohli směle konkurovat výkonům opiček v zoo . Následovalo nalodění na parník, se kterým jsme objeli rybník Svět. Informace o posledním bodu programu – tedy návštěvě aquaparku, v dětech vyvolala takový nával energie, že jim jejich pedagogický doprovod na cestě sotva stačil. Vzhledem ke krásnému počasí a vyhřívané vodě jsme využili možnost nově otevřených venkovních bazénů. Pobyt v Třeboňském vodním světě se dá shrnout jedním slovem – paráda. Pak už jsme konečně zamířili do penzionu Zlatovláska, kde po výborné večeři následovalo ubytování a zasloužilý odpočinek.

Úterý

Úterní počasí bylo doslova aprílové. Zatímco dopoledne jsme si užívali sluníčka, odpoledne jsme kvapem hledali vhodný přístřešek, kde bychom se schovali před deštěm. Pláštěnky nám přišly vhod. Navštívili jsme krásný zámek Červená Lhota, kde pro nás byla připravena prohlídka s poutavým výkladem, který ještě oživila naše děvčata, když se hned v prvním pokoji usadila na historický otoman z 18. století. Návštěva obchůdku se suvenýry dětem značně provětrala peněženky, pozitivní na tom určitě bylo, že většina dětí nakupovala dárečky pro své blízké. V zámeckém parku paní učitelky zavzpomínaly na své dětství a vytasily se s retro zábavou – děti pracovaly s buzolou a mapou, zahrály si na schovávanou a nadšeně skákaly sestavy přes gumu. Po výborném kuřeti na paprice jsme se vydali do sklářské dílny v obci Vícemil, kde nám pan Miroslav Košler předvedl sklářské řemeslo a následně každému dítěti s jeho pomocí umožnil vyrobit si malou skleněnou krásu. Tato aktivita byla pro děti nesporně největším zážitkem dnešního dne, kterou však na chvíli pokazila okamžitá ztráta některých výrobků v trávě na paloučku hned za sklárnou a čímž se nám podařilo dostát tématu pobytu turistického kurzu – Zlatovláska, když se děti hromadně proměnily v mravenečky při hledání skleněných „perel“ v trávě. Odměnou za pilnou práci mravenečků byly lahodné lívance, které nám dodaly tolik energie, že jsme ji museli před spaním ještě využít při společném sportovním večeru – stolní tenis, vybíjená, fotbal, švihadla, šachy a další…

Středa

I přes zamračené ráno jsme si ve středu užili krásnou a zajímavou prohlídku Jindřichova Hradce, kam jsme dojeli autobusem. První naše kroky vedly do muzea ve Staré radnici, kde nás nadchla expozice modelu železnice a možnost zkusit si sednout za řídící panel lokomotivy a tak se stát na malou chvilku důležitým strojvůdcem. Zhlédli jsem ještě výstavu o slavné úzkokolejce. Následovala návštěva Muzea Jindřichohradecka, kde jsme nejvíce obdivovali Krýzovy jesličky – největší pohyblivý betlém na světě. Návštěvu Jindřichova Hradce jsme zakončili aquashow Zpívající fontány v pasáži Svatého Floriána, kde děti fascinovaně sledovaly soulad vody a harmonie. Do tónů písně Ave Maria se ozývalo jen jejich „júúúú“, „jéééééé“ nebo „wau“. Při zpáteční cestě jsme se zastavili v obci Děbolín a odtud jsme se vydali na rozhlednu Rýdův kopec. Po poobědovém odpočinku následovalo kreativní odpoledne, které děti využily k vytvoření „Třídního stromu“. Čekání na večerní táborák jsme si zkrátili stolním tenisem, vybíjenou, skákáním přes gumu a jinými aktivitami. Na dobrou noc jsme si pak ještě zazpívali písničky s kytarovým doprovodem paní učitelky Jitky Davidové.

Čtvrtek

Čtvrteční krásné počasí přálo našemu putování do městečka Deštná, kde nás čekala návštěva leteckého a provaznického muzea. Letecké muzeum bylo plné exponátů z 1. i 2. světové války, přesto děti nejvíce zaujal letecký trenažér. Radostná informace, že muzeum provaznické je od leteckého coby kamenem dohodil, celou naši výpravu „nakopla“ a probudila v dětech nečekané nadšení a zájem. Velmi zajímavý výklad s ukázkou výroby kovbojského lasa a možností si osahat a vyzkoušet stále funkční historické exponáty, měl pro nás připraven poslední potomek provaznického rodu Kliků. Z muzea děti odcházely s pochvalou za výbornou spolupráci a pobídkou ke ctění vědomostí a dovedností našich předků, které se předávají z generace na generaci. Cestou domů některé děti tropily rozverné žertíky a popoháněly své spolužáky za všeobecného smíchu a hlaholu utrženou kopřivou a díky tomu nám cesta domů trvala o polovinu méně. Po poobědové siestě jsme opět vybaveni akrylovými barvami, štětci a oblázky, vyšli vstříc dalšímu výtvarnému tvoření. Děti nás mile překvapily svou fantazií a tvořivostí. Další naše aktivity byly sportovní a vědomostní soutěže, při kterých jsme se seznámili i s Morseovkou. Večer jsme už netrpělivě očekávali ohlášenou diskotéku, kde účastníci dostali prostor předvést své taneční nadání. Do tanečního mumraje se překvapivě zapojili i jinak méně výrazní žáci, kteří nás fascinovali svými tanečními kreacemi. Náš poslední večer na penzionu Zlatovláska nás unavil tak, že poprvé za celý pobyt nebyl problém dodržet čas večerky.

Pátek

Sláva, nazdar výletu, poslední den je tu ! Ranní balení probíhalo stylem „ Hoď do kufru, co můžeš…“ „ Po krátké procházce k zámku Červená Lhota jsme svá bříška naplnili kuřecím řízkem s bramborem a naposledy zamávali Zlatovlásce. Čekaly nás poslední dvě zastávky – v Dolní a Horní Pěně. Nejprve jsme se dobrovolně ztratili ( někteří i nedobrovolně ) v habrovém Obludišti, těm se špatnou orientací pomohla východ z Obludiště najít vždy připravená obsluha. Poté jsme si užili plavbu na vorech a suprově vybavené dětské hřiště s kuličkovou dráhou. Následoval přesun do Zoo na Hrádečku. Nejžádanějšími zvířaty byly kapybary, které se děti vydaly hledat hned od vstupu. Nejvíce však u dětí nakonec zabodovaly kozy, které okamžitě dostaly nová jména, darovali jsme jim krmivo minimálně na týden dopředu a některé byly málem dětmi adoptovány domů na Hlubokou. V obchůdku se suvenýry děti utratily už opravdu poslední korunky a pak už jsme se vydali na cestu směrem k domovu. Celý turistický kurz se velmi vydařil, děti si odvezly spoustu rozmanitých zážitků a zatímco na začátku jsme odjížděli jako dvě samostatné třídy, zpátky jsme přijeli jako jeden skvělý kolektiv.