Tentokrát jsme si neměli kam sednout a lehce nás to nechávalo v napětí. Ve volných prostorech totiž stály čtyři indiánské odpočinkové stany Hogany. Začátek představení byl také netradiční, protože herci si nás nenásilným a nenápadným způsobem rozdělili do skupin a ty se pak přesunuly do jednotlivých Hoganů. V každém se odehrával stejný příběh, ale s jinými rekvizitami. Ke konci vyprávění nás ze stanů vylákala hudba. To Bronkův kamarád Johny dovyprávěl příběh písničkami a hrou na kytaru.Představení se nám moc líbilo, doporučujeme zhlédnout.